Kolikrát jste si slíbili, že to neuděláte a kolikrát jste to porušili? Kolikrát jste slíbili svému dítěti, že když něco udělá dostane čokoládu nebo když si pospíší, tak na něj doma čeká sušenka? Když tuto situaci vidíme u druhých, všímáme si jí, jednáme-li tak sami, jsme vnímaví mnohem méně.
Když něco uděláš, dostaneš dárek. Co se ale stane, když příště dítě svůj úplatek nedostane anebo zkrátka bude chtít víc? Pokud slibujete dítěti odměnu za zcela běžné věci, dostáváte se tak do začarovaného kruhu, který může být těžké opustit. Zkuste přemýšlet o tom, co by potěšilo vás. Koupit si můžete tolik čokoládek, kolik chcete nebo alespoň tolik, kolik vám dovolí vaše svědomí, ale kdy vás naposledy někdo pochválil? Jak jste se u toho cítili?
Pěstujte v dítěti hrdost na to, že je šikovné, samostatné a chvalte ho. Možná vás překvapí, jaké účinky to na vaše dítko bude mít. Možná namítnete, že i pochvala je svým způsobem forma úplatku a budete mít pravdu. Někdy je proto „výchovnější“ použít místo obligátní „šikulky“ popis situace, při němž vypíchnete, jaký na vás vaše dítě udělalo dojem, co se mu povedlo, co jste nevěděli, že už dokáže. Taková pochvala se do dítěte mnohem více otiskne a bude ho vnitřně motivovat.
Stejně tak se vám vyplatí, když namísto jednoduché odměny navrhnete, že se po něčem nepříjemném odměníte. Ne něco za něco, ale protože se vám to společně povedlo zvládnout, a protože si prostě odměnu zasloužíte. Dítě zvyklé na uplácení a na odměny bez vynaloženého úsilí může tvrdě narazit. Budujte proto raději v dítěti samostatnost, vůli něco překonat a touhu něco zvládnout.
