1.Zakašláním nebo teplotou vodou proti infarktu

Možná se to zdá být neuvěřitelné, ale právě tato doporučení v různých podobách kolují jako takzvané „hoaxy“ internetem a řada lidí je přijímá jako zaručenou radu nebo fakt. V textu se dozvídáme, že začneme-li velmi energicky kašlat, je určitá šance neztratit vědomí, a tak nějak se buď uzdravit úplně, nebo se aspoň prokašlat až do nemocnice. Ve skutečnosti ale pití teplé vody ani zakašlání proti infarktu nefunguje. Naopak zvýšená námaha, kterou usilovný kašel je, může zdravotní stav zhoršit a roste i riziko fibrilace.

2.Srdce je vlevo, takže při masáži srdce ruce mají směřovat trochu doleva

Nikoliv. Srdce je umístěno ve středu hrudního koše, proto je správné místo srdečné masáže ve střední čáře hrudníku v místě mezi bradavkami. Pokud by masáž probíhala mírně vlevo, pak by se srdce nestlačovalo rovnoměrně a masáž srdce by byla neúčinná. Tímto postupem by se také velmi zvýšilo riziko poranění resuscitované osoby.

3.Když zavoláme záchrannou službu, přijede sanitka z nejbližší nemocnice

Na první pohled to vypadá logicky, ale záchranný systém funguje trochu jinak. Zdravotnická záchranná služba a nemocnice jsou dva různé subjekty s různým zřizovatelem. Pokud zavoláte 155, dispečink se spojí s nejbližším výjezdovým stanovištěm. Přijede záchranná služba a až poté se rozhoduje o zdravotnickém zařízením s volnou kapacitou a dostatečným vybavení. Počet výjezdových stanovišť převažuje nad počtem nemocnic.

4.Zapadlý jazyk

Zní to až neuvěřitelně, ale jazyk nemůže nikam zapadnout. To co může zapadnout je kořen jazyka, což ale není na první pohled zřetelné. Nemá cenu jazyk vytahovat a už vůbec ne nikam špendlit, jak bývalo dříve často doporučováno. Je třeba zkontrolovat dýchací cesty (třeba i proto jestli v dýchání nebrání nějaký předmět nebo zvratky) a uvolnit dýchací cesty mírným záklonem hlavy dle zásad pokynů první pomoci.

5.Nehýbejte s ním, poškodíte mu páteř

Ano, to se opravdu může stát. Ale právě lpění na tomto mýtu už stálo život mnoho zraněných. Myslete na to, že vždy má absolutní přednost zachování životních funkcí a resuscitace a nikoliv fakt, co se stane s páteří. Samozřejmě s postiženým zacházíme opatrně a šetrně, vždy je ale nutné nejprve stabilizovat jeho životní funkce.

6.Protišoková folie – stříbrná chladí a zlatá hřeje

Plastová folie nehřeje ani nechladí. Funguje tak, že zabraňuje odpařování těla a jednak odráží infračervené světlo. Používá se kvůli tomu, aby postižený neprochladnul, protože udržování tělesné teploty je jedna z energeticky nejnáročnějších činností organismu. Zajištění tepla pro postiženého se dnes považuje za stejně důležité jako zástava krvácení. Použít můžete také deku nebo bundu, v případě nouze třeba i igelitovým pytlem. Pro maximální zajištění tepla by měl být zabalený co nejvíce, od hlavy až k patě.

7.Při dopravní nehodě je potřeba dostat všechny z auta

Možná se to učí v autoškolách a možná to vypadá logicky, ale při dopravní nehodě necháváme pasažéry v autě. Výjimkou jen neodkladné zahájení resuscitace. Častou obavou je, že auto začne hořet a vybouchne, ale k tomu dochází jen ve vzácných případech.  Místo nehody je ale velmi nebezpečné místo, kde hrozí celá řada rizik a tím, že se pasažéři (často v šoku) pohybují kolem místa nehody a ohrožují sami sebe ještě více. Někdy mají zranění takové povahy, u kterých by vytažení znamenalo nesnesitelnou bolest nebo zhoršení stavu. V případě nehody zastavte motor, rádio, sebe, myšlenky a promyslete si co dál. Ve většině případů není nutné pasažéry z auta evakuovat?

Kdy oběti vytáhnout? Když potřebují resuscitaci, když se z kapoty kouří a když hrozí, že do automobilu narazí jiné vozidlo (např. na dálnici je bezpečnější stát za svodidly).

 8.Na zlomenou ruku nebo nohu patří provizorní dlaha

Nejsme v době kamenné a tento způsob „záchrany“ je v dnešní době překonán. Dávat ruku do šátku nebo nohu do dlahy, by možná mělo smysl v případě, že se nedostanete v lékaři. Pokud ale pomoc přichází do několika hodin, můžete dlahami postiženému spíše ublížit. Dlahování bolí, sundávání amatérské dlahy též.

9.Při otravě kyselinou nebo zásadou je třeba látku neutralizovat

Opět se jedná o častý hoax a mezi nejčastější „neutralizační nesmysly“ patří to, že kyselinu neutralizujeme mýdlem nebo jedlou sodou, zásadou citronem nebo octem. Při vnitřním požitím je sice dobré ředit a nezvracet, ale při poleptání kůže může být tento postup zcestný. V žádném případě se nepokoušíme o neutralizaci. Podáváme větší množství čisté vody. Pokud máme k dispozici, tak minimálně s deseti tabletami živočišného uhlí. Zajistíme vzorky chemikálií nebo léků a voláme ZZS.

10.Při otravě houbami se musí vypít mléko

Těžko říct, na základě čeho tento mýtus vzniknul, ale je velmi rozšířen a často používán. Nemá však žádný význam. Pití mléka je v rozporu s ředěním otravy vodou, mléko v pravém slova smyslu tekutinou není a naředí. Hlavním problémem je, že mléko se při styku s kyselým žaludečním prostředím srazí a dále jako ředidlo nefunguje. Žádná rozumná klinická studie neprokazuje pozitivní účinek pití mléka při otavě houbami.

 11.Krvácení z nosu, zakloňte mu hlavu

Z nosu asi krvácel každý z nás. A většina z nás také slyšela dobře míněnou radu, abychom zaklonili hlavu. Účinnější je ale naopak mírný předklon, tak aby nedošlo k polykání krve a následnému zvracení. Zastavení krvácení napomůže chladit kořen nosu.

12.Moč desinfikuje

S tímto mýtem se asi setkal každý z nás.  Ano, odvážlivci si mohou postižené místo počůrat, ale příliš si tím nepomohou a už vůbec si tak místo nevydesinfikují. Potřebujeme-li dostat z rány nečistoty neodkladně, je dobré použít čistou vodu. Zpravidla nejsme nikdy tak daleko od domova, lékárničky nebo místa, kde najdeme pomoc. Pokud jsme přece jen daleko, máme mít lékárničku se sebou. Pomočením rány ale můžeme situaci spíše zhoršit a zanést do rány bakterie.

Pozn. V článku bylo citováno v textů Michala Macourka