Jak na šikanu

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

sikanaŠikana se bohužel stává stále častějším fenoménem, který se dotýká dětí i dospělých. Můžeme se s ní setkat v jakémkoliv kolektivu, mateřskou školkou počínaje a pracovním prostředím konče. Někdy je velmi obtížené ji poznat, protože metody šikanování jsou různé, často velice rafinované a skryté. Nejčastěji má agresor fyzickou nebo početní převahu nad obětí, ale ani to nemusí pravidlem.

Co je a co není šikanou? Definice říká, že o šikanu jde v případě, kdy je jednání agresorů záměrné a nevyprovokované. Projevy šikany se opakují a je obtížné, aby se jim dítě ubránilo. Mezi projevy šikany patří fyzické a psychické útoky, ale také ponižující posměšky, vyhrožování, okrádání, zamykání někde nebo rozšiřování pomluv. O šikaně nemluvíme v případě, že se jedná o jednorázové chování, ať už jde o rvačku nebo hádku, dvou silově přibližně vyrovnaných soupeřů. Šikanou není vyprovokované chování, kdy třeba i výrazně slabší dítě na druhé nepříjemně slovně nebo fyzicky doráží. Reakcí je chování, které sice na první pohled může vypadat jako šikana, ale ve skutečnosti jde pouze o odvetu.

Jak vypadá oběť šikany? Může se jí stát naprosto kdokoliv. Často to bývá ten, kdo se nějakým způsobem odlišuje od toho, co kolektiv považuje za běžné. Valná většina dětí nepřizná, že je obětí šikany, protože mají strach. Šikanující je silnější nebo jsou v přesile a dítě pak dříve či později začíná hledat chybu samo v sobě. V pokročilém stádiu může situace dojít tak daleko, že se oběť stává závislou na osobě agresora. Cítí jeho sílu a považuje se za jeho „kamaráda“ a to i přes fakt, že se ho obává a stává se terčem jeho útoků. Tento paradox pak brání tomu, aby byla šikana odhalena a účinně řešena. 

Šikanování oběti může trvat dny, týdny, měsíce, ale i déle. Jeho svědci se často obávají, aby nebyli považováni za udavače a neupadli u agresora v nemilost. Dnes existuje řada serverů i bezpečnostních linek (některé naleznete na konci článku), na které je možné se anonymně a bezplatně obrátit a kde je možné najít pomoc. 

Dospělí by měli být vnímaví k chování dětí, měli by s nimi otevřeně o šikaně mluvit a dotazovat se, nejsou-li třeba svědci šikany, nebo jestli se neděje v jejich kolektivu něco podezřelého. Dítě může vyprávět o kamarádovi, a přitom mluvit o sobě. Podpoříte ho tak, že mu ukážete, v čem je dobré a úspěšné a že jste odhodláni s ním každý problém řešit. Někdy postačí, když se posměškům agresorů zasměje nebo je přejde. Je-li agresorem celá skupina, je pro dítě dobré obrátit se na někoho konkrétního ze skupiny a požadovat vysvětlení. Nikdy není dobré zůstávat s agresory o samotě, je vhodné dítěti doporučit, aby se drželo v kolektivu popřípadě poblíž nějakého možného kompetentního svědka (např. paní učitelky). Dítěti může napomoci, je-li problém pojmenován, najde-li si o šikaně více informací nebo příběhů konkrétních šikanovaných dětí.

Užitečné informace můžete nalézt zde:

http://www.sikana.cz/

http://www.sikana.org/

http://www.minimalizacesikany.cz/

http://onlinehelpline.cz/

http://www.nasedite.cz/

Číst 2486 krát Naposledy změněno středa, 25 květen 2016 19:58